Frankenstein, vydaný v roce 1818, stojí jako klíčové dílo v žánru gotiky i sci-fi. Tento strašidelný román, který napsala Mary Shelley, se noří do hlubin lidských ambicí, hranic vědeckého bádání a důsledků hraní si na boha.
Příběh se točí kolem ambiciózního vědce Victora Frankensteina, kterého neúnavná honba za poznáním vede k odvážnému experimentu: snaží se překonat samotnou smrt. Poháněn touhou odemknout tajemství života Victor sestaví z oživených částí těla stvoření podobného člověku. Ale tento akt stvoření uvádí do pohybu řetězec událostí, které navždy změní jeho život i životy jeho okolí.
Román se odvíjí prostřednictvím řady dopisů a vyprávění, líčí Victorovu cestu z ledové krajiny švýcarských Alp do ponurých laboratoří Ingolstadtu. Jeho výtvor, nejmenované monstrum, se stává tragickou postavou – bytostí odmítnutou společností, toužící po přijetí a pochopení. Když se tvor potuluje po pustých oblastech, potýká se se svou vlastní existencí a mukami, které na ni působí.
Shelley mistrovsky vetká do látky svého vyprávění témata vědecké etiky, povahy zrůdnosti a důsledků nekontrolované ambice. Na pozadí Evropy konce 18. století vyvolává hluboké otázky o mezích lidského vědění a odpovědnosti, která s sebou nese takovou moc.
Sugestivní prostředí románu – kde se ledové vrcholy setkávají s temnými laboratořemi – zrcadlí vnitřní boje, kterým postavy čelí. Jak průmyslová revoluce a vědecký pokrok přetvářejí společnost, *Frankenstein* se stává odrazem kulturních úzkostí své doby. Shelleyho zkoumání jinakosti – jak v podobě monstra, tak i Victorovy vlastní arogance – rezonuje dodnes.
Frankenstein inspiroval řadu adaptací, včetně ikonických filmových verzí, jako je klasika z roku 1931 režiséra Jamese Whalea, ve které je Boris Karloff jako nezapomenutelné monstrum. Kromě kina, moderní reinterpretace v literatuře, filmu a dalších médiích pokračují ve zkoumání Shelleyho témat a přizpůsobují je novým kontextům.
V tomto příběhu o ambicích, stvoření a zrůdnosti nám Shelley připomíná, že naše činy mají důsledky – ať už se snažíme vzdorovat smrti nebo vytvářet život. Když nahlížíme do propasti vědeckých objevů, musíme opatrně našlapovat, protože hranice mezi stvořitelem a stvořením se stírá a důsledky mohou být monstróznější, než si myslíme.
Můžete číst offline
Datum aktualizace
19. 2. 2024
Knihy a referenční materiály