Bhagavad-gita k nám přichází v podobě dialogu na bojištích mezi Pánem Šrí Krišnou a válečníkem Arjunou. Dialog se odehrává těsně před zahájením prvního vojenského střetnutí Kurukshetra války, velké bratrovražedné války mezi Kauravas a Pandavas určovat politický osud Indie. Arjuna, zapomíná na svou předepsanou povinnost Kšatrije (válečníka), jehož povinností je bojovat za spravedlivé věci ve svaté válce, se z osobně motivovaných důvodů rozhodne nebojovat. Krišna, který souhlasil, že bude jednat jako řidič Arjunova vozu, vidí svého přítele a oddaného v iluzi a zmatku a pokračuje v osvícení Arjuny ohledně jeho okamžitých společenských povinností (varna-dharma) jako válečník a, co je důležitější, jeho věčné povinnosti nebo příroda (Sanatana-dharma) jako věčná duchovní entita ve vztahu k Bohu.
Relevance a univerzálnost Krišnova učení tedy přesahuje bezprostřední historické prostředí Arjunova dilematu na bojišti. Krišna mluví ve prospěch všech duší, které zapomněly na svou věčnou přirozenost, konečný cíl existence a svůj věčný vztah s Ním.
Bhagavadgíta je znalost pěti základních pravd a vztahu každé pravdy k druhé: Těmito pěti pravdami jsou Krišna neboli Bůh, individuální duše, hmotný svět, působení v tomto světě a čas. Gita lucidně vysvětluje podstatu vědomí, sebe a vesmíru. Je to podstata duchovní moudrosti Indie.
Datum aktualizace
6. 1. 2024